Lodi mezi komary a aligatory.

24. october 2009 at 20:55 | Paja Saltydog

IRWIN 37

Toto je typ lodi, kterou jsme se spolecnikem Hankem koupili. Lod byla zakoupena za pouhych $ 1800 a plan je opravit ji a prodat. Tento clanek neni o lodi, ale o ceste. Cesta byla dlouha 370 namornich mil, vedla z Saint Petersburg na strane Mexickeho zalivu do New Smyrna Beach na strane Atlantiku. Z duvodu poskozeni lan - nemohli jsme pouzit plachty, jsme na motor pouzili vnitrozemskou cetu - ICW (Intra Coastal Waterway) - a zkratkou pres vnitrozemi - jezero Okeechobee. Usetrili jsme si 400 NM kolem jizni spice Floridy.

Jezero Okeechobee je druhe nejvetsi jezero v USA, zaujímá rozlohu 1900 km². Průměrná hloubka je 2,7 metru. Maximální hloubka je 3,7 metru. Obejm vody je 5,2 km3. Jezero Okeechobee napájí řeky Taylor Creek a Kissimmee River. Z jezera vytéká řeka Everglades. Jezero Okeechobee vzniklo před 6000 lety po ústupu oceánu. Tolik sucha data .

Cesta trvala 11 dni a predtim 3 tydny priprava a opravy lode.

Posadka Hank - kamarad , vek 70, Sisi - fenka plemena Bichon, vek 1 rok a moje malickost.

Den 1.

Vyrazime z pristavu St. Petersburg rano, po upluti zhruba pul mile, se prehriva motor a to dost. Po vychladnuti motoru a doliti vody nejsme schopni urcit zavadu, vsechno je totiz zdanlive v poradku a teplota se drzi dole. Pokracujeme tedy v ceste. Pristi zastavka Sarasota.

Den 2.

Brzy rano vyrazime na jih a zastavujeme pul dne od Fort Mayers.

Den 3 a 4.

Fort Mayers. Nadherne mesto, vita nas policista ve clunu. Nekdo ho zavolal, protoze mel pocit , ze jsme uvazli na melcine. Po nezbytne kontrole dokladu a povineho vybaveni se omluvil a odfrcel otravovat jine jachtare. V mistnim meste doporucuju navstivit restauraci French Connection, vyborna atmosfera a levne pivo.

Kvuli problemum s nizkotlakou palivovou pumpou, kupujeme elektrickou pumpu a po dvou dnech pokracujeme v ceste.

Den 5

Konecne vstupujeme do obavanych Everglades, rozsahle baziny na jihu Floridy. Kanal vybudovany US army je ale lemovany ne bazinami, nybrz domy. Tak trochu zklamani. Dale na vychod, ale domy ridnou a jsou videt i divoka mista. Zastavujeme ve mestecku Moore Haven, posledni misto pred jezerem. V zivote jsem neslysel a necitil tolik komaru. Doufam, ze si tuhle cestu uz nebudu muset zopakovat. Brrrrrrrrrrr.

Den 6,7,8 a 9.

Lake Okeechobee- Denni plavba pres tohle jezero je nudna. Musite davat pozor na znaceni, je melke a na zapadnim konci je celkem neprijemny a dlouhy kameny utes. Od poloviny se uz muzete orientovat podle dvou vysokych kominu na vzdalenem brehu. Mili pred zdymadlem na vychodnim brehu se opet prehriva motor a zjistujeme neopravitelnou zavadu. Vodni pumpa tece a nahradni nemame. Po navsteve zdymadla a diskuzi co budeme delat, se rozhodujeme pro navstevu nejblizsiho mesta - Indiantown. Je 10 mil na vychod, coz pro nas clunek s 15.cti konovym motorem je hracka. Je tam marina kde jsme objednali pumpu a se slibem, ze dojde dalsi den se vracime na lod. V noci prisla bourka. Je par veci co jachtar nesnasi a jedna z nich je byt na melke otevrene vode v silnem vetru. Vitr zvedne vlny, protoze nene hloubka vlny se lamou a navic jsou kratke. Nastesti mame dobrou a tezkou kotvu, i tak to nebyla prijemna noc. Druhy den zjistujeme , ze dil neprisel, objednali jsme i klinovy remen a protoze ho nemeli na sklade a Perkins je v Anglii, tak pry nam to poslou az jim dojde, dohromady. Hank rval do telefonu, ja se smal te lidske hlouposti a pes si uzival vseobecne veseli. (ten remen se da koupit v kazdem obchode s autodily, pumpa ne). Pry teda dalsi den. Reknu vam, ta noc byla jeste horsi nez s bourkou. Jestlize jsem v Moore Haven zazil nejhorsi komari noc, tahle byla jeste horsi. Druhy den byla lod pokryta komary, viz foto.Cety tam a zpatky na clunku byly obohacene pohledem na vsudepritomne aligatory. Jsou to opravdu odporna zvirata, ale clovek si zvykne a pozdeji je ani nevnima. Jen Sisi jsem drzel uvnitr clunu, na cloveka si netroufnou, pes velikosti prerostle krysy je ovsem lakadlo i pro aligatoriho adolescenta.

Pumpa dosla, ale co se stalo? Samozrejme je jina, oska ma jiny rozmer. Takze dalsi pokus. Konecne to vyslo. Opravujeme motor a vyrazime do Indiantown i s lodi. I pres tyhle problemy jsem mile prekvapeny jak rychle funguje posta v USA. Pokud si to objednate rano, druhy den rano mate zbozi a to nejsou ty ceny nijak premrstene. Pumpa a s postovnym vysla na $150 a to postovne samo o sobe bylo $30. samozrejme podekovani zastoupeni Fy. Perkins v USA i za to, ze vubec meli tenhle dil na sklade. Tenhle motor Perkins 4107 se nevyrabi snad uz nejake stoleti a presto pro nej maji podporu.

Den 10

Z Indiantown vyrazime smer St. Lucie inlet uz na vychodnim pobrezi. Zastavujeme ve Ft. Pierce.

Den 12. Dalsi zastavka je Melbourne, kotvime hned vedle moji lode. Nebyl jsem na ni 2 mesice, plisen tam roste jako krovi, ale pumpy ji drzi porad nad vodou. Doufam, ze jeste nejaky ten mesic vydrzi.

Den 11.

Konecne zpatky, uvazujeme lod podel Hankova Gufstaru a konecne si oddychneme. Prepravovat nevyzkousenou a v hroznem stavu lod a navic tolik mil , k tomu uz nas asi dlouho nikdo neukeca.

Fotky z cesty. Neni tam toho moc videt a je to z jednoho duvodu, nic ani po ceste neuvidite. Aligatori mi vetsinou zdrhli ze zaberu, zelvy taky a fotky komaru tak zajimave nejsou. Cesta je to i presto zajimava a priroda - jak to rict- nevsedni. Nelituju , ale priste uz tamtudy doufam nepopluju, nedobrovolnym darcem krve muzu byt i na zajimavejsich mistech.